Každý člověk disponuje vzorkem o velikosti jedna: vlastní myslí.
Z ní odvozuje vnitřek ostatních. Jenže absence vnitřního hlasu či představ není morální vadou, nýbrž odlišnou architekturou. Proč konstrukční rozdíl vnímáme jako osobní kaz?

Každý člověk disponuje vzorkem o velikosti jedna: vlastní myslí.
Z ní odvozuje vnitřek ostatních. Jenže absence vnitřního hlasu či představ není morální vadou, nýbrž odlišnou architekturou. Proč konstrukční rozdíl vnímáme jako osobní kaz?