Hřbitov je částečně zarostlý nálety a pokryt břečťanem. Od roku 1958 je památkově chráněn. V obci se také nachází bývalá synagoga. Hřbitov je volně přístupný. 2025-26

V prostoru hřbitova se dochovalo asi 70 macev, nejstarší pochází z roku 1779, nejmladší z roku 1929. Převážná většina dochovaných macev je pak z 19. stol. Texty jsou buď hebrejské, nebo v pozdější době bilingvní. Tradiční macevy jsou bohatě zdobené, haskalové pak velmi strohé.

Areál pohřebiště má tvar lichoběžníku a je umístěn ve svahu. Samotný terén hřbitova je vyvýšen nad většinou okolí. Chybí velká část ohradní zdi a zcela zmizela márnice - v letech po válce byly rozebrány. Stejný osud postihl i část macev.

To vedlo k tomu, že komunita na konci 19. stol. zanikla a její majetek byl převeden pod správu židovské náboženské obce v Březnici, ačkoliv několik židů v obci zůstalo. Hřbitov byl založen před rokem 1724, kdy je poprvé zaznamenán, na severním okraji obce při hlavní silnici.

Hřbitov Zalužany 🇨🇿 Zalužany (něm. Saluschan) jsou obec v okrese Příbram. První zmínka o židech v obci pochází z 16. stol. Židovská obec se pak zformovala na přelomu 17. a 18. stol. V polovině 19. stol. zde žilo asi 60 židů. Po zrovnoprávnění došlo ke stěhování židů z obce.

Budova je památkově chráněna a spravuje ji Kulturně provozní společnost státu Burgenland. Ve městě se nachází také zachovaný Nový židovský hřbitov a památník s náhrobními fragmenty ze starého hřbitova. Synagogu je možné navštívit. 5/26

V této době byla budova opravena a byly zrestaurovány výmalby. V roce 2020 byla tato knihovna přestěhována a mezi lety 2021 a 2022 zde vznikla výstava “Hledání stop. Fragmenty židovského života v Burgenlandu”, která se věnuje židovství s důrazem na oblast Jižního Burgenlandu.

Během války vyrabovanou budovu využíval jako skladiště Wehrmacht. Poté budova dlouhá desetiletí chátrala. Na konci 80. let budovu koupila spolková země Burgenland a byla zde zřízena volně přístupná Mírová knihovna Rakouského studijního centra pro mír a řešení konfliktů.

Synagoga sloužila svému účelu do roku 1938. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 bylo všech 19 zbývajících židů z města vyhnáno a jejich majetek arizován. Během Křišťálové noci byla budova vyrabována. Většina židovských obyvatel města byla zavražděna a nikdo se zpět nevrátil.

Pozemek v zadním traktu budovy čp. 3 na náměstí byl zakoupen roku 1791. Následně byla postavena nová modlitebna. Ta byla přestavěna roku 1864 dle návrhu architekta Johanna Langa – došlo ke zvětšení budovy, přidání ženské galerie na litinových sloupech a výmalbě.

Komunita se rychle rozrůstala z cca 45 osob židovského vyznání v roce 1735 na 650 v roce 1848, kdy židé tvořili 40 % obyvatel. První modlitebna byla zřízena roku 1715 v prostorách, které poskytl hrabě Zikmund I. Batthyány. Nová synagoga byla postavena na konci 18. stol.

Synagoga Stadtschlaining 🇦🇹 Stadtschlaining (maď. Városszalónak) je město v okrese Oberwart v rakouské spolkové zemi Burgenland. Vznik židovské komunity je spojen s vyhnáním židů z Vídně a Horních a Dolních Rakous císařem Leopoldem I. v roce 1670. První zmínka je z roku 1675.

V patře pak rybníkářství, které je typické pro tuto oblast. Muzeum bylo rekonstruováno v 80. letech. Nepodsklepená budova musela v roce 2000 projít asanací. Od roku 2004 je v přízemí trvalá expozice Rybářská tradice ve Vodňanech a v patře probíhají sezónní a krátkodobé výstavy.

V patře pak rybníkářství, které je typické pro tuto oblast. Muzeum bylo rekonstruováno v 80. letech. Nepodsklepená budova musela v roce 2000 projít asanací. Od roku 2004 je v přízemí trvalá expozice Rybářská tradice ve Vodňanech a v patře probíhají sezónní a krátkodobé výstavy.

V roce 1956 byla darována městu s tím, že bude sloužit jako muzeum, od tohoto roku se pracovalo na adaptaci budovy na muzeum. Modlitební sál byl během této adaptace rozdělen na dvě patra. Muzeum bylo slavnostně otevřeno v květnu 1959. Výstava v přízemí se věnovala historii města.

Během války a po ní byla synagoga využívána jako skladiště. V roce 1952 byla pražskou kehilou budova nabídnuta městu pod podmínkou, že bude využívána ke kulturním účelům. Město muselo v padesátých letech obhájit využití synagogy jako muzea před organizacemi, co z ní chtěly sklad.

V roce 1942 bylo veškeré židovské obyvatelstvo Vodňan a okolí deportováno do Terezína, odtud pak transporty do táborů smrti. Během šoa bylo zavražděno 82 židovských obyvatel Vodňan a židovská obec tak byla zlikvidována.

Budova synagogy byla do majetku obce převedena až v roce 1860. O osm let později byla v areálu postavena i židovská škola, která se dodnes nachází za synagogou a dnes je využívána jako bytový dům. Synagoga svému účelu sloužila do druhé světové války.

Nová klasicistní synagoga postavená v letech 1837 až 1852. Jde o prostou, ale monumentální stavbu. Z předsíně se vstupovalo do modlitebního sálu či po schodech na ženskou galerii. Modlitební sál byl dostatečně osvětlen díky množství typických oken zakončených půlobloukem.

Vzhledem k tomu, že rozrůstající se komunitě přestávala stačit původní modlitebna z roku 1743, byl v roce 1834 zakoupen pozemek. Původní synagoga byla po výstavbě nové částečně zbořena a zbytek byl zakomponován do nového domu, který má dnes číslo popisné 152.