Od racetamů a modafinilu po ampakiny: jaká je biochemická realita „chytrých drog“ a kde narážejí na invertovanou U-křivku dopaminu?
Valerián Kross v komplexní studii dekonstruuje mýty biohackingu optikou klinických dat.

Od racetamů a modafinilu po ampakiny: jaká je biochemická realita „chytrých drog“ a kde narážejí na invertovanou U-křivku dopaminu?
Valerián Kross v komplexní studii dekonstruuje mýty biohackingu optikou klinických dat.
Byly mi čtyři roky a na pískovišti mi vzali červený kyblík. Řekla jsem si: nikoho nebudu potřebovat.
Esej Ester Vlčkové o dětském rozhodnutí, dunedinské studii a ceně za soběstačnost.
Do dveří neklepal, vpadl jako hasič s jobovkou, co kde nefunguje.
Ztracený text Pavla Šrubaře z roku 2010 za kolegou programátorem Karlem W. Sálové počítače i přátelství.
Pavel Šrubař odpověděl na naši esej. Pásky s rušičkou nikdy nevyhodil.
Leží ve skříni ve Vítkově. A s nimi Orwell na psacím stroji a paměť jedné generace.
Se smrtí Jürgena Habermase zaniklo poslední místo, odkud šlo promluvit k celé Evropě naráz. Nezůstalo prázdno, nýbrž tři míjející se ekonomie myšlení. Průvodce po tom, kdo dnes v Evropě myslí, za čí peníze a proti komu.
Greifswaldský stelarátor Wendelstein 7-X zkrotil v uzlu supravodivých magnetů horké plazma na 43 sekund.
Mezi laboratorním triumfem a komerční elektrárnou však leží propast z chybějícího tritia a extrémních tlaků.
Šest činů a sedm mrtvých za 22 let, z toho pět dospělých a okno nákazy 13 dní. Tragédie ve Staškově otevírá otázku, zda technická opatření řeší podstatu problému. Kriminologická srovnávací analýza útoků v CZ a SK školách.
#skolstvi #bezpecnost #kriminologie #slovensko #cesko #teletnik
81 % lidí v anketě odmítlo čtvrtou vojenskou nemocnici s tím, že armáda potřebuje raději zbraně. Ti samí lidé si jinde stěžují na kolaps péče. Dva názory, které nikdy nebyly ve stejné místnosti.
Pojistná matematika obrany od Valeriana Krosse.
Za všechno, co se vám v dětství stalo špatného, mohou vaši rodiče.
Dítě raději odsoudí sebe než své opatrovníky. O rodině jako totální instituci a nouzových adaptacích na tichý teror.
Jedna studie z roku 2002 na dvacet let zastavila hormonální terapii.
Statistické zkreslení uvrhlo celou generaci žen do zbytečného trápení. Proč Amerika varovné nálepky ruší a Evropa stále váhá?
Mozek nezobecňuje proto, že má málo energie (žárovka v lednici). Fyzikální výpočet ukazuje, že spotřebuje 9 000 000× víc, než vyžaduje Landauerova mez.
Pojmy tvoříme z jiného důvodu: jsme uvnitř světa, který popisujeme. Pozorovatel nemůže mít mapu 1:1.
Digitální nástroj odmítl nakreslit „jak se batikují kočky“ – prý jde o týrání zvířat.
Mezi apokalyptickým patosem technologických magnátů a preventivně udušenou nadsázkou vede přímá linka. O tom, proč svět tuhne v přeslazeném sirupu.
Ve skupinách bez měření času nevítězí ten s nejlepším nápadem, ale ten, kdo mluví nejdéle. Sociální psychologie tomu říká „žvanivá hypotéza“.
Esej Jany Bernátkové o lastuře z Pána much a slovu, které nám v politice chybí.
Kolektivní organismus Homo sapiens vykazuje klinické příznaky stařecké demence. Ztrácí orientaci v čase a nadváha technosféry z nás dělá pacienta odkázaného na péči strojů.
Esej Valeriana Krosse o inženýrském modelu předání dominance technosféře.
Stroj hraje Doom desetkrát za sekundu, nevidí obrazovku, stojí sedm dolarů za hodinu a za celou dobu neřekne ani slovo. Žádné „Samozřejmě!“, žádné chatovací lichocení.
Esej Martina Kailise o tom, proč architekti AI dnes prosí modely, aby zmlkly.